Mám radost, že jste si udělali čas a navštívili moji stránku. Je malým vítězstvím mého souboje s počítačovou technikou a tak doufám, že se bude zlepšovat postupně s mými pokroky. :-) Pro stejně (ne)zdatné přidám malý návod: základní informace o mně jsou zde, filmografie a jiné zločiny zanechaly stopu zde, novinářský pohled na mne najdete zde, učesaná, nalíčená a usměvavá jsem zde a všelicosy bude asi nejčastěji obměňovaná a doplňovaná rubrika mých fotografických pokusů, tam mám svoje fotografické galerie.

 
 .smmmm

Odbornice na potvory

Herečka, která v jednom z kultovních seriálů před lety začínala, se nyní na obrazovce objeví hned ve dvou vlajkových lodích najednou. Každá z nich vyplouvá z jiného přístavu.

Televize často opakuje seriál Zkoušky z dospělosti. S jakou etapou ho máte spojený a na co se z natáčení pamatujete? Chodila jsem tehdy na konzervatoř a shodou okolností část natáčení připadla na prázdniny. Rodiče Honzy Čenského tehdy odjeli na dovolenou, my jim obsadili byt. Dovedu si jako matka puberťačky představit, jak po nás asi vypadal. Když bylo mé Andulce deset, měla problémy se štítnou žlázou. Lékařka mi úvodem řekla: "Paní Krbová, já vás tak ráda vidím, my jsme byli s manželem v emigraci a měli jsme s sebou pár videokazet. Mezi nimi i Zkoušky z dospělosti, takže ty znám nazpaměť. "Měla jsem z toho radost, protože jsem byla i díky tomuhle seriálu na čas součástí jedné domácnosti. Jsou lidé, kteří seriály z doby minulé zatracují, jiní reprízy vítají. Ve všech se nějakým způsobem odráží politický systém, ale pro mě to není důvod, abych na ně zanevřela, patřily k jedné etapě života.

Jaký jste seriálový divák?
Nikdy jsem se tím opravdovým nestala. Když jsem byla v angažmá, měla jsem hodně představení a na seriály se moc nedívala. Možná při žehlení, to je taková doprovodná činnost. Jednu dobu jsem televizi neměla, takže jsem si trošku odvykla se dívat, a poslední dva roky, co žiju s Ondřejem (Neffem, pozn. red.), se na ni nedívám téměř vůbec, protože jsme vždycky večer rádi, že se sejdeme a povídáme si. Mám ale pocit, že ztrácím přehled a už jenom z profesního hlediska bych ji občas měla sledovat. Zlepší se to, jen co se přestěhujeme do nového domu na venkov.

Nikdy jste rozhovory moc neposkytovala, změnil se partnerstvím s novinářem váš vztah k nim?
V pozitivním slova smyslu určitě. Vidím, jak je to těžké povolání. Už ho neznám jenom z krásného filmu Na titulní straně. Není to jen atraktivní profese, kde se stýkáte s příjemnými nebo nepříjemnými lidmi, ale znamená to také sednout k počítači a plky, které vám do diktafonu někdo namluví, učesat, odplevelit a dát jim formu. A to je často tvrdý oříšek.

Poslední dobou jste se na televizi nedívala, ovšem ve výrazných seriálech jste hrála...
Jak dopadla moje role v Náměstíčku, jsem byla zvědavá, takže na díl věnovaný mé postavě jsem se dívala. Viděla jsem i úryvky z Místa nahoře, protože mě vždycky zajímá výsledek práce, na které strávím kus života.

Jak se bude vaše postava vyvíjet v druhé řadě nazvané Místo v životě?
Autoři usoudili, že je třeba přitvrdit, takže z té celkem hodné ženské je taky docela pěkná potvora. Stávám se odbornicí na potvory všeho druhu.

Zase jsou herecky vděčné, ne?
Samozřejmě. Jen se bojím dopadu, protože mě vždycky překvapí, jak nás diváci ztotožňují s figurou. Nad jednou reakcí po odvysílání Třetího patra jsem se kdysi dokonce rozplakala. Teď už nepláču, ale stejně mě zarazí, když mi pak někdo řekne: Ale vy jste sympatická. Zvlášť když jde o člověka, u něhož předpokládáte, že by s tím neměl mít problém.

Pokračování Místa nahoře pod titulem Místo v životě přešlo z České televize na Novu, jak to na vás působilo?
Herci jsou strašně malí páni. Poslední článek řetězu. Do nějakých strategických zákulisních her příliš nevidíme. Když mi zavolá pomocná režisérka, s kterou dělám dvacet let, že se v seriálu pokračuje, ale na jiné televizia s jiným režisérem, tak mě to třeba zamrzí, ale z profesionálního hlediska je to pokračování rozdělané práce. A té není nadbytek. Jsem na volné noze, nebudu ze sebe dělat ani hrdinku, ani hvězdu, která si může vybírat ze dvaceti scénářů jeden.

Teď jste si ale dva, které se realizují téměř zároveň, vybrala, vadí vám změna režiséra v seriálu Ulice?
Ne, tam je dané, že každou sérii točí jiný režisér, a jsem ráda, že jich poznám spoustu. S některými bych jinak nespolupracovala. Jsem zvědavá, jak to bude ve výsledku vypadat, jestli budou jejich rukopisy znát. Nedovedu si představit režiséra, který by zvládl točit nekonečný seriál sám a nezbláznil se.

Vy se nebojíte, že se z toho zblázníte?
Hroutím se, že Anča mi tam začíná vyvádět věci, které i na mě, zvyklou hrát záporné role, začínají být silné kafe. Připravuju na to svou dceru, která se často s lehkou výčitkou ptá, proč zrovna já musím hrát ty zlé. Odpovídám, že krásné a oduševnělé mě už přestaly bavit. Už mi vyhovují jenom ty srandovní a švihlé.

Anča je zaměstnankyně továrničky na hračky jako postava Zdeny Hadrbolcové...
Ta se jmenuje Růža. I štáby přijaly hru, že je to nerozlučná dvojice a že když přijdou, tak se něco děje. Se Zdenou jsme se setkaly při větší spolupráci poprvé a je to kolegyně, které si nesmírně vážím pro to, jak sedokáže účastnit nekonformních projektů. Má něco, co bych chtěla mít v jejím věku také: pokoru pracovat s mladými lidmi. Jsem ráda, že je mezi námi nadstandardní kolegiální vztah.

Jaké je točit najednou dva seriály ve dvou televizích?
Jsem ráda, že se obě produkce seriálů Ulice a Bazén dohodly a že "jít po sobě" je spíš image obou televizí. Obě role jsou tak různorodé, že je to pro mě dárek. Anča je střelená fabrička s proříznutou pusou, taková kominda, kdežto paní Marta Zikmundová z Bazénu je akademická sochařka, dáma velkého stylu, velmi zajištěná, neboť je manželkou plastického chirurga. Maloměstská smetánka trochu tíhnoucí k alkoholu, což jí ale dává lidský rozměr. Pro herečku obrovská příležitost.

Do jaké míry se vaše bývalá realita manželky lékaře lišila od té seriálové?
Já byla manželkou socialistického lékaře, ortopeda s platem tři tisíce dvě stě korun, ačkoli byl špičkový operatér. V Bazénu hraju manželku plastického chirurga, který je velmi movitý. Příliš bych to nesrovnávala. S Ivanem jsme stavěli domeček a já sháněla okna po celém Západočeském kraji a vařila zedníkům omáčky. Paní Zikmundová žije jinak, než jsem si to vyzkoušela já. Jediné, co je spojuje, je naprosto vytížený manžel.

Teď se stěhujete do takového sídliště naležato, budete vlastně žít jako vaše seriálová hrdinka...
Ano, je to Místo nahoře. Ale já k tomu mám tu vesnici, není to městský satelit, má náves se dvěma rybníky, kostelem a hospodou. Venkov je tam znát a my si koupíme holínky a budeme chodit se psy do lesa. Zatím si to nedovedu představit, ale jsem přesvědčená, že když se člověk pořád vyrovnává s novými věcmi, nedovolí mu to zkostnatět.


Liščí nora v ohrožení (TV Magazín, 4 / 2010)
S manželem hrajeme jedůvky (TV Pohoda, 2.12 / 2009)
Jsem bojovnice! (My Life 8 / 2009)
Bude to tak, jak sama chcete (Vlasta 8 / 2009)
Divadlo je adrenalinový sport (Skvělá, 2 / 2008)
Nikdy dceři nemluvím do života (Super.cz, 7.11.2007)
Můj chlap je parťák do nepohody (Překvapení, 19.6.2007)
Do roka se budu vdávat (Sedm pro ženu, 24.4.2007)
Asi se budu potřetí vdávat! (Super.cz, 17.2.2007)
Co mě naučila moje dcera (10.1.2007)
Odbornice na potvory (Televize.cz, 15.9.2005)

Na jiných webech:
Záznam chatu ze čtvrtka 9. září 2004 (webová stránka ČT+)
 .
 .

počítadlo.abz.cz

 .    webová stránka
   herečky Ljuby Krbové
   kontakt Ljuba zavináč Krbová.cz
   foto v hlavičce:
   (C) Majka Votavová
  .